Je třeba definovat základní instituty, které si je nezbytné osvojit při neziskové organizaci (dále jen ,,NO”). Zákonodárce stanoví, že NO je právnická osoba, která je založena pro plnění veřejně prospěšných služeb. Případný zisk takové organizaci se nesmí použít k naplnění potřeb svých zakladatelů, nebo zaměstnanců této organizace. Zákonodárce přesně definuje, že celý zisk organizace se musí použít na veřejně prospěšné účely. Jako příklad, je možné uvést poskytování humanitární péče, zajišťování sociální pomoci, ochrana životního prostředí a ochranu obyvatelstva. Právní úprava NO je zakotvena v zákoně č. 213/1997 Sb.
Neméně důležitou součástí je i název NO. Název NO odlišuje organizaci od jiných organizaci působících na trhu. Název NO musí obsahovat prvky, které ji bezpečně odlišují od jiných subjektů. Zákon předepisuje, že název musí obsahovat slovní spojení ,,nezisková organizácia” resp. ,,NO”. Pod tímto názvem se následně zapíše do rejstříku neziskových organizací.
Jak bylo zmíněno výše, NO je právnická osoba. NO může podle zákona založit stejně fyzická osoba, právnická osoba, nebo i stát, pokud to nevylučuje zvláštní zákon. NO se z pravidla zakládá na základě zakládací listiny. Tuto listinu je třeba potvrdit podpisem všech zakladatelů. Zákon vyžaduje, aby tyto podpisy byly úředně ověřeny, nevyžaduje se však podpis ověřen notářem. Právní předpis, na kterém je postaveno založení NO stanoví, že NO může založit i jeden zakladatel. V případě NO je umožněno, aby NO založil na základě plné moci i zmocněnec. Tato plná moc musí však být úředně ověřena a připojená k zakládací listině.
Zakládací listina je dokument, na jehož základě se NO zakládá. Zákon taxativně určuje, které náležitosti musí být v zakládací listině definováno:
Tyto podmínky stanoví zákonodárce taxativně (bez splnění těchto podmínek nebude NO registrována). V případě založení NO je možné uvést některé podmínky demonstrativní formou (jako příklad, jejich neuvedení nemá vliv na proces registrace). Mezi nejpoužívanější je možné uvést například způsob volby členů orgánů, nemožnost měnění účelu, za kterým byla organizace vytvořená a jiné. V této části jsme stručně charakterizovali NO, jakož i zakládací listinu. V následující části se blíže podíváme na proces, který probíhá při samotné registraci.
Statutem NO se rozumí písemný dokument, ve kterém zakladatelé přesně definují detaily, například o organizační struktuře, hospodaření NO, činnosti NO. Zákonodárce slovíčkem ,,najmä” vyjádřil formou demonstrativní výkladu podrobnosti, které musí být ve statutu uvedeny. Množství z nich je identických s informacemi, které se nacházejí v zakládací listině, ovšem důraz se v tomto případě klade na výše uvedené skutečnosti, kterými se status odlišuje od zakládací listiny. Jako příklad je třeba uvést některé z následujících informací:
NO podle zákona vzniká dnem, kdy rozhodnutí okresního soudu v sídle kraje o registraci nabude právní moci. Rejstříkovým úřadem je okresní soud v sídle kraje. O místní příslušnosti rozhoduje sídlo NO. V ojedinělých případech existuje i obecně příslušný registr, vede ho Ministerstvo vnitra SR.
Na založení NO je předepsána písemná forma návrhu na zapsání NO do rejstříku neziskových organizaci. Tento písemný návrh je oprávněn podat zakladatel NO, osoba pověřená zakladatelem na základě platného a ověřeného plné moci. Lhůta pro podání návrhu je stanovena na 60 dnů, od založení NO. Zákon předepisuje i dokumenty, které musí být součástí návrhu na registraci NO. Hovoříme o zakládací listině, statutu NO a čestná prohlášení zakladatelů. V zmíněném čestném prohlášení zakladatelů musí být uvedena informace, která potvrzuje nebo vyvrací členství nebo působení v jiných NO. Rejstříkový úřad, který je příslušný k rozhodování o návrhu, vydá rozhodnutí o registraci, pokud zakládací listina a statut splňuje náležitosti předepsané zákonem.
Administrativní proces, ve kterém se rozhoduje o návrhu na registraci se vztahují ustanovení zákona o správním řízení (č. 71/1967 Sb.). Pokud okresní úřad v sídle kraje rozhodne o registraci, zapíše úřad NO do rejstříku ke dni, který je uveden v návrhu o registraci.
Zákon taxativní formou stanoví, v kterých případech se NO zrušuje:
Předtím než přistoupíme k popisu toho, jak se Občanské sdružení na Slovensku ( dále jen ,, OZ” ) zakládá, je podstatnou součástí to, abychom si přesně definovali obsah pojmu ,, Občanské združenie”. OZ se vyznačuje tím, že je to právnická osoba. Právnická osoba jedná ve vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Zjednodušeně říkáme, že OZ je oprávněno činit právní úkony (uzavírat dohody o výkonu práce, pracovní smlouvy, a podobně), za které následně nese i odpovědnost (možnost napadení žalobou např.). Nesmíme ovšem zapomenout na to, že žádný zákon nám neukládá povinnost, aby v názvu vznikajícího sdružení muselo být ,,združenie”.
Moment vzniku občanského sdružení nastává registrací na Ministerstvu vnitra Slovenské republiky, které sídlí na adrese Drieňová 22, Bratislava. OZ je upraveno zákonnou normou č . 83/1990 Sb . Zákonodárce předepsal jako nezbytnost existenci dvou dokumentů, bez jejichž registrace OZ není možná. Hovoříme o návrhu na registraci a stanovách. Tyto dva dokumenty taxativně vymezuje zákonodárce v zákoně, proto je třeba vymezit si tyto dva dokumenty.
Představuje dokument (v písemné formě), jehož součástí jsou osobní údaje zakládajících fyzických osob (Jméno , Příjmení, Adresa , Rodné číslo , vlastnoruční podpis – podpis není nutné úředně ověřit). Žadatel nesmí zapomenout označit osobu, která představuje tzv. zmocněnce. Zmocněnec je osoba, která je oprávněna vystupovat a činit právní úkony jménem vznikajícího OZ. Zákon určuje, že tato osoba musí být plnoletá.
Zákonodárce nemluví o tom, co si zakládající členové mohou zvolit jako cíl působení OZ. Taxativně však vymezuje cíle, které z různých důvodů nepřicházejí v úvahu. Jako příklad, je na místě uvést , že cílem OZ nesmí být potlačování práv menšin nebo podněcování k rasové nenávisti. Zde jako zajímavost je vhodné uvést, že přímo v zákoně je zakázáno zakládat sdružení vojáků v aktivní službě za účelem uplatňování jejich sociálních zájmů.
Příklad : Cílem sdružení je sdružování občanů, jejichž zájmem je kultura, společenský život a umění.
Praxe přinesla v zásadě dva různé způsoby složení OZ. Prvním (nejčastěji se vyskytujícím) typem je dominance jedné složky OZ (předsednictvo, shromáždění, předseda), která zároveň disponuje i rozhodovací pravomocí v OZ. Druhým méně používaným typem je sdružení, ve kterém žádná konkrétní složka nedisponuje pravomocí rozhodovat, tedy rozhodují všichni členové. Oba tyto typy ponechává zákonodárce jako alternativu pro členy, protože oba typy s sebou přinášejí své výhody i nevýhody. Tento prostor pro výběr má tedy logické opodstatnění a nechává prostor pro uvážení členy OZ pro který typ se rozhodnou.
Není přípustné, aby OZ, které žádá o registraci mělo identický název jako již jiné existující OZ. Sídlem OZ rozumíme jeho přesně zadanou adresu (ulice, popisné/orientační číslo, město, psč). Na adresu sídla budou doručovány písemnosti, atd. To, zda Vámi zvolený název OZ existuje, si můžete ověřit zde – evidence občanských sdružení. Doporučujeme, abyste si zvolili název v slovenském jazyce, protože Ministerstvo vnitra Slovenské republiky častokrát zamítá registraci OZ s jiným, než slovenským názvem.
Pokud členové OZ mají zájem členit své OZ na organizační jednotky, musí to být uvedeno ve stanovách OZ.
Příklad: Sdružení je samostatnou právnickou osobou, která může ve svém jménu nabýt práva a povinnosti. Postupně mohou na území Slovenské republiky vznikat regionální centra občanského sdružení s právní subjektivitou.
Zákonodárce uvedl povinnost uvedení zásad hospodaření OZ ve stanovách OZ, avšak jejich blíže nespecifikoval. V praxi je ale patrné, že v tomto bodě nacházejí opodstatnění budoucí příjmy a výdaje, jakož i způsob nakládání s majetkem OZ.
Prostor zde dostává určení jiného člena kromě zmocněnce, který bude moci provádět úkony jménem a na odpovědnost OZ.
Příklad: Předseda sdružení rozhoduje o všech zásadních otázkách sdružení a jeho činnosti. Předseda sdružení je statutárním orgánem sdružení, který jedná a podepisuje se jménem sdružení samostatně.
Zákon přesně nespecifikuje práva a povinnosti. Existuje zde prostor pro uvážení a rozhodování členů OZ.
V první řadě je třeba si uvědomit, že OZ se nezakládá za účelem dosahování zisku. OZ přesto může provádět výdělečnou činnost na základě živnostenského oprávnění. Výdělečná činnost jménem OZ by měla sloužit k podpoře a dosahování primárních cílů OZ.
V okamžiku předložení stanov a návrhu o registraci, začne Ministerstvo vnitra (dále jen ,, MV”) proces, který nazýváme řízení o registraci sdružení. V případě, že předložený návrh obsahuje všechny zákonodárcem předepsané náležitosti, MV oznámí zmocněnci den, v který zahájí řízení o registraci a následně registraci ve lhůtě do 10 dnů provede. MV ex officio (z úřední povinnosti) zašle zmocněnci již vyhotovené stanovy, na nichž je vyznačeno datum registrace.
Pokud dojde ale k situaci, že MV nerozhodne o odmítnutí registrace, nerozhodne však ani v 10 denní lhůtě, platí, že po uplynutí 40 dnů je prvním následujícím dnem sdružení registrované. Zmocněnec je oprávněn první den po marném uplynutí této lhůty oprávněn požádat MV o zaslání stanů (spolu s vyznačením dne, ve kterém bylo OZ registrováno). Vyskytnutí této okolnosti je velmi ojedinělé.
V případě, že návrh obsahuje náležitosti, pro které nelze OZ registrovat, MV vnitra na to upozorní do 5 dnů od podání návrhu. Pokud však vady odstraněny nebudou, řízení se z úřední povinnosti zastaví.
MV vždy odmítne registrovat OZ, ze kterého cíle vyplývá jedna z následujících možností:
V případě, že ústřední orgán státní správy na daném úseku, v našem případě MV SR rozhodne o odmítnutí registrace OZ, učiní tak v zásadě do 10 dnů, od podání kompletního návrhu na registraci. Pokud mají členové přípravného výboru OZ pocit, že MV konalo v rozporu ze zákonem, existuje v české právní úpravě možnost podání opravného prostředku. Příslušným orgánem pro podání opravného prostředku v tomto případě je Nejvyšší soud Slovenské republiky. Zde je třeba uvést, že je důležité dodržení lhůty 60 dnů od doručení rozhodnutí o odmítnutí registrace OZ. Pokud Nejvyšší soud svou činností zjistí, že v době vydání rozhodnutí o odmítnutí registrace neexistovaly důvody odmítnutí, rozhodnutí MV zruší. Den doručení rozhodnutí Nejvyššího soudu je i den registrace OZ. Ministerstvo tedy na žádost zmocněnce vydá stanovy i s vyznačeným datem registrace. V tomto případě slovenský právní řád uplatňuje zásadu druhé instance řízení, tedy nemožnosti podání opravného prostředku proti rozhodnutí Nejvyššího soudu. Rozhodnutí je tedy konečné.
V praxi se stále častěji setkáváme s tím, že MV jako ústřední orgán, upozorňuje přípravný výbor na nedostatky (například pokud si zvolíte název OZ v jiném než slovenském jazyce), které však fakticky nedostatky ani nejsou. V takovém případě je třeba doporučit občanům, aby využily zásady, že co není zákonem zakázáno je dovoleno. Tedy MV nemůže požadovat od občana něco resp. nemůže mít výhrady např. k stanovám OZ, pokud taková výhrada nenachází oporu v zákoně.
Upozornění MV však není rozhodnutím, proti kterému je možné se odvolávat (podávat opravný prostředek). V převážné většině případů máme za to, že stačí osobní intervence nebo kontaktování odpovědné osoby mailovou komunikací nebo listem a případná nedorozumění je možné odstranit i touto formou. Pokud nastane situace, že MV na svých námitek trvá, z právního hlediska je možné doporučit několik vhodných variant:
Slovenská právní úprava zná několik možností zániku OZ. Rozeznáváme fúzi s jiným již existujícím občanským sdružením nebo rozhodnutí samotného sdružení o rozpuštění.
Hovoříme o procesu, kdy stávající OZ splyne nebo se sloučí s jiným, buď vznikajícím nebo stejně již existujícím OZ. Všechna aktiva i pasiva OZ přecházejí ze zákona na právního nástupce OZ.
Rozpuštění občanského sdružení provádí vždy orgán, kterému taková pravomoc vyplývá ze stanov OZ. OZ se vždy zrušuje likvidací. Likvidaci je možné charakterizovat jako zákonem předepsaný proces, jehož účelem je vypořádat všechny závazky sdružení (patří sem všechna aktiva i pasiva sdružení). Zbytek majetku se rozdělí mezi členy sdružení v poměru, jaký si dohodli ve stanovách společnosti. Pokud se sdružení nachází v procesu likvidace, zákonodárce přiznává sdružení povinnost, aby za svým jménem v době likvidace uváděla dodatek ,, v likvidácii”. Jako příklad uvedu OZ FC BRATISLAVA v likvidaci.
Likvidaci jako proces vždy provádí ustanoven likvidátor. Je to fyzická osoba, která je oprávněna jednat jménem sdružení, nebo jiná osoba, které bylo toto právo přiznáno orgánem sdružení.
Začátek likvidace je také momentem, kdy se končí účetní období OZ. Likvidátor je povinen ke dni, kdy sdružení vstoupilo do procesu likvidace sestavit účetní závěrku sdružení. Informaci o kapitálu, je povinen podat kterémukoli členovi sdružení. Likvidátorovi vzniká i oznamovací povinnost vůči MV ve lhůtě 15 dnů od začátku likvidace.
Likvidátor ze zákona, uvědomí všech známých věřitelů o zahájení likvidačního. Tento moment je signifikantní pro přihlášení svých pohledávek do likvidace. Likvidátor zároveň stanoví i lhůtu pro přihlášení, která však nesmí být kratší než 90 dnů. Přihlásit pohledávku do likvidace je možné i po uplynutí lhůty, avšak jen do rozdělení likvidačního zůstatku.
Po ukončení procesu likvidace je likvidátor ze zákona povinen vystavit účetní závěrku za čas likvidace. Účetní závěrka spolu se zprávou o procesu likvidace se předkládá výboru sdružení ke schválení. Podle návrhu likvidátora se rozdělí likvidační zůstatek a tímto okamžikem nastává ukončení likvidace. Při tomto aktu, nesmíme opomenout povinnost vyplývající likvidátorovi a to podat daňové přiznání. Po ukončení likvidace začíná běžet 90denní lhůta, během níž je likvidátor ze zákona povinen doručit MV návrh, aby vymazalo OZ z rejstříku Občanských sdružení.
V následujících řádcích si přiblížíme společnost s označením ,,kft.” v Maďarsku. Určitě se mnohým z Vás naskýtá otázka, proč bychom jako občané země, která je na tom možná ekonomicky lépe než Maďarsko dělali? Odpovědi na tuto a mnohé další otázky se dozvíme v pokračování článku níže.
Maďarsko, jako země je pro potencionálního investora, resp. subjekt, který je ochoten začít v Maďarsku podnikat určitě atraktivní prostor. Jako první a nezanedbatelnou výhodu bychom mohli znát levnou pracovní sílu, daňové zatížení, absence přehnané byrokracie. Při podnikání se využívají obdobné typy závazků (smluv), jak je to na našem území. Podnikatelské prostředí u našich jižních sousedů však nabízí obrovské množství forem podpory podnikatelské činnosti. Jako příklad je možné uvést různé formy daňových bonusů (bonus za zaměstnání absolventa, osoby starší než 55 let, osoby zdravotně těžce postižené, osoby bez odborného vzdělání. Tyto a mnohé jiné faktory tedy vytváří prostředí vhodné pro rozšiřování nebo zakládání podnikání v zahraničí.
Projděme si tedy pár základních informací o Maďarsku. Maďarsko je od roku 2004 členským státům Evropské unie. Maďarsko je rovněž členem OECD a NATO. Měnou v Maďarsku je maďarský forint (kurz je přibližně 300 HUF za 1 EUR). Obchodní společnost s označením ,,kft.” je ekvivalentem české společnosti s ručením omezením (s.r.o.). Obchodní společnost tedy vlastní společník, jako statutární orgán jedná jednatel.
Hned na začátku poměrně jednoduchého procesu zakládání společnosti ,,kft.” je třeba, aby byly vyhotoveny dokumenty, které předepisuje maďarský zákonodárce. V Maďarsku provedení a přípravu těchto dokumentů musí provést jedině člen maďarské advokátní komory – advokát. Stejně je to i v případě zapsání obchodní společnosti do Obchodního rejstříku Maďarska. V této fázi založení společnosti je mimořádně důležité připomenout absenci přehnané byrokracie, protože drtivou většinu dokumentů je možné podat elektronickou formou.
Maďarský zákonodárce taxativní formou předepisuje dokumenty, které jsou potřebné k založení společnosti ,,kft.”. Zakladatelské dokumenty musí obsahovat:
V této části je třeba zmínit, že při zakládání obchodní společnosti mohou vzniknout i dodatečné výdaje. Jako příklad uvádíme poplatek za ověření podpisů, resp. poplatek za zápis do obchodního rejstříku (50,000 HUF).
Při procesu registrace je třeba uvést několik výhod, které má zakládání obchodní společnosti v Maďarsku. Jak bylo zmíněno výše, velkou výhodou je efektivní výkon státní správy na úseku podnikání pomocí elektronického přístupu ke státním orgánům. Odpadá tím problém se zbytečnou byrokracií, neochotou pracovníků státních orgánů, omezené úřední hodiny a jiné.
Samotný proces vytvoření a přihlášení obchodní společnosti z pravidla nezabere více než pár pracovních dnů. V Maďarsku funguje systém, pomocí kterého na jednom místě je možné vybavení všech oficiálně. Jako příklad je možné uvést, že přidělení IČ DPH je možné již při procesu zakládání obchodní společnosti v průběhu 24h (Slovenská republika až 21 dní, Česká republika až 30 dní). Daňový úřad tento identifikátor zaregistruje, tedy odpadá povinnost čekat na vyjádření daňového úřadu po založení obchodní společnosti. Od okamžiku registrace tedy obchodní společnost začíná působit jako plátce DPH. Výše DPH v Maďarské republice byla stanovena na hranici 27%.
Výhodou podnikání v Maďarsku je i velmi atraktivní daňové prostředí. V Maďarsku je v praxi zaveden systém, při kterém jsou daňové a odvodové sazby nastaveny tak, aby plně podpořily malé a střední podnikání. Daň z příjmu je nastavena tak, že až do momentu nepřekročení obratu 500,000,000 HUF je stanovena na 10%. Do této daně je samozřejmě nutné započítat i daň, která se platí místní samosprávě a je stanovena na 0,2%.
Pokud obrat obchodní společnosti překročí 500,000,000 HUF, obrat společnosti se zdaňuje 19%. V praxi to vypadá tak, že obrat do 500,000,000 HUF se zdaní sazbou 10% a zbytek, který překročil částku 500,000,000 HUF se zdaní 19% sazbou. Daň z dividend je na úrovni 16%, v případě, že je majitelem maďarské firmy zahraniční fyzická osoba. V případě, že je majitelem maďarské firmy zahraniční právnická osoba (například slovenská s.r.o.), je daň z dividend na úrovni 0%.
Daňový systém je tedy nastaven tak, že podporuje podnikání. Mezi nezanedbatelné výhody je třeba začlenit i možnost čerpání eurofondů, které jsou nastaveny tak, aby podporovaly podnikání v hospodářství, zemědělství, kultuře nebo i průmyslu. Cílem podpory podnikání v Maďarské republice je především vytváření přidaných hodnot, snižování nezaměstnanosti a podpory regionů.
Výhodou podnikání je i momentální situace na trhu s realitami . Ceny jsou vlivem doznívající ekonomické krizi na dlouhodobém minimu, tedy je ten správný čas na investice. Doporučit bychom mohli investice do administrativních budov, průmyslových parků nebo obytných jednotek. Právě nízká cena nemovitostí vytváří ideální podmínky pro umístění složky podnikání právě v Maďarsku. Právě tyto pozitivní faktory, které jednoznačně hovoří za rozhodnutí podnikat v Maďarsku, dělají z této země velmi atraktivního partnera. Výhodu tvoří i geografické umístění země, tedy dostupnost do každé důležité průmyslové oblasti v rámci Evropy. Výhodu tvoří i nově vybudovaná síť dálnic, nebo dostupnost letecké dopravy. Právě dopravní dostupnost hrála rozhodující faktor při rozhodování mnoha zahraničních investorů, který přesunuli své podnikání právě do Maďarska.
Kontaktujte nás telefonicky v pracovních dnech od 7.30 do 17.00
